Navigace
Přihlášení
Nejbližší akce
-- nenalezena žádná akce

-- ostatní akce
Právě vyšlo
Online uživatelé

Facebook
Dnes

Statistika




Guestbook
Deliverance Muž
17.07.2012 (17:17:58)
Ups... BZ jsem zrušil, tak mě kdyžtak někdo kontaktněte na FB až to bude... http://tinyurl.com/7b22mh4

Bhut Muž
17.07.2012 (17:06:42)
Inno FB is dead... zkus zůstat v kontaktu skrze BZ. Brzy bude ale nové FB ;)

Deliverance Muž
17.07.2012 (17:04:41)
Prosím, napište mi sem někdo odkaz na ten FB profil, nemůžu na FB Innocence dohledat.. :-(

MistyMan Muž
17.07.2012 (16:58:00)
Brzy na jiném místě! Mějte se vážení!!!


Inno chart
Náhodné album

ZZ Top
Degüello
(Vinyl - 1979)

Blues Rock

hodnocení: -- | -- hlasů
Náhodné foto
XIII. Století
XIII. Století
Brno - Česká Republika
19.09.2008

Foto: Nathanella

Wormfood - Posthume - Recenze

| Hlavní strana | Recenze | Minirecenze | A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z |
Název: Wormfood - Posthume [CD]
Datum vydání: 7.1.2011
Label: Mala Fortuna


01. Les Noces Sans Retour
02. Vanité Des Amants
03. Troubles Alimentaires
04. Passage A Vide
05. Salope
06. Des Hauts Et Des Bas [Stephan Eicher cover]
07. Le Seul Amour
08. EWB28IF

I když jsem ve Francii nikdy nebyl, její kultura je mi blízká. Mám rád francouzskou literaturu druhé poloviny 19. století a počátku století následného, francouzské sýry (i ty by šli nazvat kulturou) a francouzskou kinematografii v míře omezené mým znalostem. Celkově mám dojem, že naturelem je náš národ tomu francouzskému poměrně blízko, možná i proto jsme upírali k Francii tolikero nadějí před Mnichovským diktátem. Podobný vztah a jistou podobu lidského nitra cítím i u národa ruského, především v oné literatuře je to hodně znát. Historie nás ovšem poučila, že to s tím souzněním nebude tak horké, i když mám stále dojem, že velký ranec špíny si na svých bedrech nese česká svině.

http://im.spoluzaci.cz/gallery/a/201109/0116/b6/4e5fb752b609a2c80e6e0000.jpg


Poslední dobou se k těm mým oblíbeným francouzským atributům přidávají i metalové kapely a hudba obecně. Asi bych pochybovačně kroutil hlavou, kdyby mi někdo před několika málo lety tvrdil, kolik že kapel ze země galského kohouta budu poslouchat a jaká velká jména to v prostředí, ve kterém se pohybujeme, budou. Každému asi naskočí nějaká asociace ve spojitosti se jmény jako Gojira či Hacride, Neigeho projektem Alcest, vynikajícími Dirge či již nefungujícími blázny Carnival In Coal. Právě poslední zmíněná parta má k té dnešní, Wormfood, poměrně dost blízko, aspoň co se účastníků týká, s tou hudbou se budeme pohybovat přece jenom v jiných, ač stále poměrně avantgardních vodách.

Wormfood jsem zachytil teprve s touto deskou, Posthume jméno její, vydaná v prvních dnech tohoto roku. Za ten čas čítající ždibec přes půl sezóny jsme si mezi sebou vytvořili takový podivný vztah obezřetného obdivu a stále se vyvíjejícího pozorovatelského zájmu. Ono snad ani nešlo jinak, hudba zaznamenaná v drážkách stříbrného kotoučku rozhodně není jednoduchá a s časem a počtem poslechů se značně proměňuje. Především to ale chce udělat si skoro hodinku volněji, klid od ostatních činností a zaposlouchat se do zhudebněných pocitů, niterného smutku a výrazné melancholie, která je z alba cítit. V případě Wormfood nejde jen o hudbu samotnou, dochází zde k zajímavému prolínání nálad od bezvýchodného odevzdání se osudu po revoltující vzpouru, bezútěšnou rozervanost a následný zmar z neúspěchu. Posledním dílkem do celkové skládačky pocitů jsou jisto jistě texty, leč tady jsem mimo hru, protože francouzština (ač skvělá a bezvadně se hodící) není z jazyků, kterým bych se dorozuměl.



Album plyne převážně volněji, a i když kytary mnohdy vyřezávají ostřejší hrany, celkový dojem je spíše poklidný, navenek srovnaný. Emoce pulzují především pod povrchem, na první pohled skryté, odhalované jen podmanivou hlasovou deklamací El Worma (hlavně potom ve čtvrté Passage A Vide je přednes úžasný). Hudební zastřenost je dokreslována nejen klávesami / klavírem / varhanami (v hymnickém závěru EWB28IF), ale i netradičním sitarem a elektrickou tanpurou v podání Paula Benta (Carnivore), jehož zásluhou se hned v první skladbě Les Noces Sans Retour ocitáme v prostředí opiového doupěte, vše se zahaluje hustým, opojným dýmem, mysl se zatírá, je unavená, zklidněná a celé album je vlastně zase před námi. Návyková záležitost.

---------
Verdikt:

Všeho všudy zajímavá deska plná nálad vyvěrajících z temných a odlehlých zákoutí lidské duše, zpracovaná s patřičným umem a lehkostí. Všechno se zdá být zpočátku jednoduché a jasné, ale tohle album je hluboké, tajemné a plné překvapujících zákoutí, které je potřeba hledat, být na ně připraven a zároveň být dostatečně odolný, protože břímě je to náročné a přelétnuté povrchním zrakem může budit dojem zátěže lehké a snadno zvládnutelné ... a ono může být všechno jinak. Hledači, pátrači, dekadenti, básníci i vy pouze zvědaví! Tohle je album pro vás!

Autor: Jirka D. | Vydáno: 01.09.2011 | Komentáře: 1
9

Hodnocení čtenářů
8.86

Hodnocení autora
Provedení:9
Produkce:9
Originalita:9
Texty:--
Booklet:7




design by Nightmare; programming by Behemoth